Tak jo, přátelé, jdeme na to. Momentálně mi do hlavy zní Thom Artway a jeho neskutečné hořkosladké songy. Připomínají mi propletené životní cesty, že člověk někdy plánuje a stejně nenaplánuje, že někdy můžete chtít jít nějakou cestou a život pro vás stejně přinese jinou. A že je to tak vlastně v pořádku. Ve výsledku se snažíme dělat všechno, co je v našich silách, aby si lidé, které milujeme, užili život a my s nimi. Někdy pak ale člověk dojde do bodu, kdy si uvědomí, že ač se dostal tam, kam chtěl, tak možná obětoval už trochu moc. V tomhle bodě se nacházíme už nějaký ten pátek.
Odkládal jsem tohle povídání dost dlouho, ale konečně přišel čas si říct, proč máme v poslední době zpozdění s odevzdáváním fotek, proč nám trochu trvá komunikace a celkově vyřizování věcí. Má to jeden prostý důvod a některí někteří z vás už ho ví – plánovali jsme přírůstek do rodiny a ono se nám zadařilo, čekáme pro Ondru sourozence. Máme z toho neskutečnou radost, ale zároveň musíme přiznat, že nám to tentokrát docela dost rozházelo plány. Když jsme čekali Ondru, tak Páji bylo relativně dobře a nedělalo jí problém celý den blbnout na svatbě, tentokrát je to ale jiné. Páji je většinu času hodně špatně, veškerou její práci na fotkách jsem musel převzít já a navíc i trochu víc povinností v domácnosti. Proto to zpoždění v odevzdávání fotek, s takovým stavem jsme nepočítali, plný kalendář už odříkat nešlo, tak se snažím dohánět zpoždění, co se dá. Naštěstí už ho ale stahuji a za dva týdny bych se měl dostat na náš standard. Díky všem, kteří počkali na fotky a i těm, kteří ještě pořád čekají.
K tomu, že je Páji špatně, se váže i fakt, že bohužel nedokáže strávit na svatbě celý den a proto už 3 týdny jezdím fotit bez ní a zaskakují za ni naši kolegové, kterým chci tímto hodně poděkovat. Jsme strašně rádi, že svatebně-fotografická komunita je plná super lidí, kteří jsou ochotní si navzájem pomoct, když se něco nedaří. Musím říct, že po pěti letech, kdy jsme (až na jednu vyjímku) fotili všechny svatby společně, je to hodně velká změna, minimálně teda pro mě. S Pájou jsme si říkali, že si letos tu poslední společnou sezónu pořádně užijeme a tak nějak si to teď musím užívat bez ní. Nicméně už je na konci prvního trimestru, tak pevně doufáme, že jí bude každým dnem zase líp a ještě si na pár svateb skočíme zafotit společně.
Vrátím se ještě k tomu začátku – za ty poslední týdny jsem si uvědomil, jak moc jsme si toho na sebe naložili a jak málo na sebe máme času, že zatímco si neskutečně užíváme focení, tak rodinný život je trochu na druhé koleji. A tohle chceme změnit. 5 let jsme makali na tom, abychom mohli odevzdávat fotky, které se nám budou líbit, abychom mohli poskakovat po svatbách tak, jak je cítíme uvnitř, abychom byli schopní vám nabídnout něco víc, něco, na co budete vzpomínat i bez fotek. Všechno to se podařilo, tak teď nás čekají zase roky, kdy budeme hledat větší rovnováhu mezi pracovním a rodinným životem. Neznamená to, že budeme do focení dávat míň, to určitě ne a ani si to nedokážeme představit, ale spíš budeme dělat míň focení. Což mě dovádí k dvěma věcem. Po několika letech si chceme nechat trochu rodinné nepracovní vánoce, proto letos v prosinci nebudeme fotit. Kdo už teď ví, že chce nějaké fotky pod stromeček, prosím, nahlašte se už začátkem listopadu, abych vás stihnul vyfotit a dodat fotky.
Druhá a ještě důležitější věc – svatby příští rok. Rezervace jsou v plném proudu, třetina sezóny už je obsazená a píšete denodenně, tak vesele dál. Víme, že jsme sice říkali, že bez Páji bude Photo Nejedlí pokračovat už jen ve formě jeden fotograf, ale víte co? Uvědomili jsme si, že by to byla škoda. Všichni nás znáte jako dva fotografy a vzhledem k tomu, že fakt věříme tomu, že ve dvou se to lépe táhne a je to větší sranda pro všechny, tak jsme se nakonec rozhodli, že za Páju najdeme náhradu. A našli jsme! Zatím nebudeme říkat, kdo to je, ale jak bude po sezóně, upravíme webovky, aby byla změna vidět na první pohled. Osobně se hodně těším, čekají nás super svatby a když si skládám v hlavně dohromady obrázek, že mám kolem sebe tým super lidí a do toho doma rodinu, která na mě čeká v noci po svatbě v posteli, je to takový super hřejivý pocit. Fakt se těším.
To bude za mě všechno. Abych vás neochudil klasicky o fotky, tak se můžete podívat na fotky ze svatby Lucky a Toma. Byla to první svatba, kde Pája nebyla a zaskakoval za ni náš kolega Lukáš Koňařík. Mrkněte klidně i na jeho fotky, Lukáš fotí výborně. S Luckou a Tomem to navíc byl super den, všechno klapalo a minimálně my jsme si to výborně užili. Velkou zásluhu na tom měl i samotný hotel Premium, který je pro svatby a celkově oslavy jako dělaný.
Tak jo, držte Páji palce, ať je jí co nejdřív dobře, ať ještě některé z vás potká letos na svatbě. Všichni užívejte víkend a já jdu ještě udělat pár fotek jedné veselé rodiny, která se, tipuji, už se taky nemůže dočkat fotek.