Hodně rádi fotíme na neznámých a pro nás nových místech. Je to vždycky hodně zajímavé objevovat nová zákoutí, nemáme v hlavě miliony fotek, které jsme tam nafotili předtím, a díky tomu se dá říct, že jsme víc svobodní v tvorbě. Pokud někde fotíme už poněkolikáté, stává se, že se nám do hlavy vrací fotky, které jsme na tom stejném místě udělali už v minulosti a fungovali, což nás trochu svazuje. Snažíme se proto na stejná místa dívat vždycky jinak a přemýšlet nad tím, jak udělat fotky lepší než minule. Park ve Vizovicích já osobně neznám, ale Jindřich ho má za prochozený křížem krážem. Fotil tam kdysi dávno dokonce svoje první svatební portréty a dodnes nad tím kroutí hlavou. Už jsem několikrát slyšela o tom, že to byli jen portréty pro kamaráda, ale i tak prý pořád nechápe, že si musel vzít svůj oblíbený starý roztrhaný svetr.
Nedávno jsme se do parku podívali zase, tentokrát na předsvatební focení Markét a Lukina. Svatba je skoro za dveřmi a už se nemůžeme dočkat.
Pavla